Tedy zdroje. Nejde jen o elektřinu, ale také o teplo a energii potřebnou pro provoz aut, tedy o pohonné hmoty. U nás vypadá spotřeba energií zhruba následovně: 50% jde na výrobu tepla, 25% je doprava a 25% elektřina. Každý ví, jak velkou část svých výdajů spolkne jeho auto, kolik protopí a kolik ho stojí ročně elektřina. Je to významná částka, kterou člověk zaplatit musí, a z toho, co zbude, pak žije. Pro podniky a ekonomiku státu je to stejné. Cena energií určuje, kolik zbude a z čeho podniky a stát budou žít. Cena energií určuje konkurenceschopnost státu.
USA je supervelmocí světa, protože se jí podařilo prosadit dolar jako mezinárodní platidlo. Když USA potřebuje ropu, pouze pro tento účel natisknou nekryté peníze - tzv. petrodolary. To jim zajišťuje nezávislost, levnou energii, a to je důvod, proč po celém světě vyvolávají války, aby petrodolar zachránili. To není náš případ. Petrokoruny těžko zavedeme. Takto zlevňovat cenu energií a zvyšovat (nebo spíše zachraňovat) naši konkurenceschopnost nemůžeme.
V českém prostředí se nyní můžeme zaměřit na jediné - nedopustit, aby byl ČEZ privatizovaný úplně a aby v něm stát ztratil kontrolu a znovu s ním sloučit rozvodné sítě. Dále je nutné zrušit dotace slunečním a větrným elektrárnám. To jsou záležitosti, které nás ničí a které nám tahají peníze z kapes. Oddělení rozvodných sítí od ČEZu nebylo provedeno pro vytvoření "trhu s elektřinou", ale proto, aby vznikl mezičlánek, který navyšuje cenu elektřiny (viz odkaz). Privatizace uhelných dolů byla provedena ze stejného důvodu. Vysoká spotřební daň na pohonné hmoty je také brzdou hospodářství. To, co zde popisuji, je nám diktováno z EU. EU nás donutila rozdělit ČEZ, EU nás nutí dotovat sluneční elektrárny.
Abych to shrnul: V národním zájmu je vytvoření národního energetického podniku, který bude zajišťovat většinu dodávek energií a který se nebude podřizovat stupidním nařízením z Bruselu o dotacích těch nebo oněch typů elektráren. EU prostě není COOL (viz odkaz), tak se jí nepodřizujme. Vždyť nás nikdo nedonutí, když nebudeme chtít.
Michal Klusáček, předseda ČSNS